Hlavní stránka

Slax na HDD

Určitě už někdo přemýšlel, že si nainstaluje USB nebo CD verzi Slaxu na HDD, ale nechce mít disk formátovaný na FAT32 a ještě k tomu při každým spuštění provádět dekompresi LZM modulů. Ještě než se pustím do popisování postupů musím upozornit na některé skutečnosti, které většinu odradí mít zrovna Slax na HDD.

  1. USB nebo CD verze Slaxu má velikost kolem 200MB. Je to díky kompresi modulů. Pokud tyto moduly rozbalíme na klasický ext2 nebo ext3, tak zaberou kolem 1GB v základní verzi. Pokud přidáte další doplňky, tak se velikost samozřejmě zvětší. To už je samozřejmě výhodnější zvolit jinou distribuci a pohodlně ji odklikat.

  2. Instalace dalších balíčků je možná, ale musí provádět ručně (stáhnout ze stránek www.slax.org a příkazem „lzm2dir“ nainstalovat).

  3. Defaultně je pouze připraven root uživatel a je nutné mu změnit heslo a přidat dalšího uživatele.

Výhodou Slaxu je jeho odlehčená KDE grafika a jednoduchý systém konfigurace pomocí skriptů v /etc. Já osobně jsem jej používal na USB flash disku jako systém do výroby pro automatizované nahrávaní a testovaní desek. Ideálně mě ještě vyhovoval na programování v C/C++ (kdevelop nebo eclipse).

1. Možnosti instalace

Pro instalaci na HDD potřebujeme nabootovat do Slaxu a tam provést instalaci. Instalaci na USB flash disk lze navíc provést i z windows prostřednictvím programu Oracle (Sun) VirtualBox, tím se zabývat nebudu.

2. Potřebné prostředky

a) Instalační soubory Slaxu ze stránek www.slax.org. Je dobré si stáhnout USB verzi Slaxu zabaleného do tar.gz, protože můžeme jednoduše dokopírovat ještě další moduly, které se ukládají do adresáře slax/modules.

b) Počítač s HDD, na který chceme provést instalaci.

c) Bootovací CD + vypalovací soft pro pálení iso obrazu na CD (pokud PC podporuje bootovaní z USB flash disku, tak CD nepotřebujeme).

d) Total Commander nebo jiný commander, který umí nahlížet do souborů s příponami tar.gz.

3. Postup instalace

3.1. Vytvoření Slaxu pro bootovaní z CD / USB

Ze stránek Slaxu http://www.slax.org/get_slax.php si stáhneme USB verzi slaxu a ten si rozbalte někam do adresáře. K rozbalení je nejlepší použít Total Commander. Pokud k práci potřebujete i další Slax moduly, tak ty si uložte do rozbaleného adresáře, konkrétně do složky slax/modules (moduly mají příponu lzm). Pokud potřebujeme bootovací CD, tak iso vytvoříme příkazem „make_iso.bat c:\slax.isov adresáři slax (v linuxu make_iso.sh). To nám vytvoří soubor slax.iso přímo na disku C: (není problém změnit umístění). Vytvořený iso obraz vypálíme na CD např. Nerem nebo čímkoliv co umí používat iso obrazy. Pro bootovací USB flash disk, stačí tento flash disk naformátovat na FAT32, nakopírovat na něj soubory z rozbalenýho tar.gz archivu a spustit příkaz „bootinst.bat“ z adresáře boot na USB flash disku(v linuxu bootinst.sh).

3.2 Otestovaní Slaxu

Máme vytvořené bootovatelné médium, tak jej zkusíme nejdříve otestovat zda funguje. Ověřte, že nastartovala grafika a zda jsou přítomny doplňující lzm moduly. Není potřeba konfigurovat vzhled či jiné vlastnosti. To se dá udělat až bude systém na HDD.

3.3 Příprava HDD

Nyní restartujeme Slaxa a zvolíme v bootovacím menu volbu „Slax Text mode“. Grafika by nám vadila! Systém skončí v textovým módu a přihlásíme se jako root s heslem toor (to je defaultní heslo, pak ho změníme). Předpokládám, že v PC bude pouze jeden HDD, na který chceme přenést Slax. Disk bude v systému jako /dev/hda (PATA řadič s klasickým 80 pinovým kabelem k HDD) nebo /dev/sda (SATA řadič). Pokud má disk vytvořené oddíly, tak je můžeme pomocí příkazu „fdisk /dev/hda“ zrušit a vytvořit nové. Slax automaticky mountuje veškerá nalezená paměťová média, abychom jsme mohli disk rozdělit a naformátovat, tak jej musíme odmountovat příkazem „umount /dev/hda*“ („umount /dev/sda*“). Je užitečné disk rozdělit aspoň na 2 oddíly a to na systém / a na /home (pro uživatele). Pro systém je vhodné nastavit velikost minimálně nad 2GB (kdo bude systém postupně rozšiřovat ať raději přitlačí). Nebudu rozebírat jak se používá fdisk, kdyby byl zájem, tak výklad rozšířím i o tento popis. Jenom poznamenám, že jako první vytvořte systémový oddíl pak ty ostatní. Budu předpokládat, že hda1 bude pro systém.

Oddíly rozděleného disku naformátujeme například na ext2 nebo ext3 dle libosti (příkaz „mkfs.ext2 /dev/hda1“ , „mkfs.ext2 /dev/hda2“ ). Po dokončení formátu Slax restartujeme, opět zvolíme volbu „Slax Text mode“ a ověříme pomocí příkazu „mount“, že rozdělení disku a formát proběhl úspěšně. Navíc pomocí příkazu „df -h“ mrkneme na volné místo na oddílech.

3.4 Zkopírování systému na HDD

Po kontrole můžeme nakopírovat část adresáře „/“ (což je root bootovacího CD nebo USB) do připojeného oddílu /mnt/hda1, ale pozor zkopírujte pouze adresáře: /bin /boot /dev /etc /home /lib /root /sbin /srv /usr /var. Ke kopírování lze využít midnight commandera „mc“ nebo příkazem „cp -a -t /mnt/hda1 /bin /boot /dev /etc /home /lib /opt /root /sbin /srv /usr /var” ostatní adresáře pouze vytvořte například pomocí příkazu „cd /mnt/hda1; mkdir mnt media tmp proc sys(nesnažte se je kopírovat!).. Tímto jsou linuxové soubory připraveny na HDD.

3.5 Instalace zavaděče

Po zkopírování systémových souboru na HDD se nyní pomocí příkazu „chroot /mnt/hda1“ přepneme na systém umístěném na našem cílovém HDD (hlavní „/“ bude ve skutečnosti na /mnt/hda1). To nám usnadní instalaci zavaděče lilo, ale nejdříve musíme vytvořit soubor lilo.conf v adresáři /etc. Do souboru pak uvedeme následující informace:

# obsah souboru v /etc/lilo.conf

boot = /dev/hda
prompt
timeout = 1200

# Polozka pouze pro textovy rezim
image = /boot/vmlinuz
root = /dev/hda1
label = Slax_Text
read-only

# Polozka pro automaticke spusteni grafiky KDE
image = /boot/vmlinuz
root = /dev/hda1
label = Slax_Graphic
append = ”autoexec=xconf;startx”
read-only

Nyní nainstalujeme lilo příkazem „lilo -L“.

3.6 Změna fstab

Poslední úpravou je změna souboru fstab v adresáři /etc. Do něho dohodíme mountování oddílu /dev/hda1 na /home. Minimálně musí fstab vypadat:

# obsah souboru v /etc/fstab
aufs / aufs defaults 0 0
proc /proc proc defaults 0 0
sysfs /sys sysfs defaults 0 0
devpts /dev/pts devpts gid=5,mode=620 0 0
tmpfs /dev/shm tmpfs defaults 0 0
/dev/hda2 /home ext2 auto,noatime,users,dev,exec 0 0 

Po této úpravě můžeme směle resetovat PC otestovat start linuxu z HDD (nezapomenout vyjmout bootovací CD nebo USB). Další úpravy už závisí na Vás (změna hesla rootu, povolení dalších služeb v /etc/rc.d/ atd).

4. Co jsme získali

  1. Při klasickém bootování Slaxu z CD nebo USB se zavede jádro linuxu vmlinuz a ještě RAMdisk initrd.img. Důležitý je ten RAMdisk, protože provádí dekompresi lzm modulů do rootu pomocí souborového systému aufs. Aufs je souborový systém pouze pro čtení, takže změny se ukládají do adresáře /slax/changes a initrd tedy musí navíc při každém spuštění provádět dodatečné úpravy. Initrd dále prohledává ostatní disky a zjišťuje jaký je na nich souborový systém a podle toho generuje /etc/fstab. Změnou jsme tedy odstranili aufs a šílený mechanismus generování změn v tomto fs.

  2. Díky jednoduchosti Slaxu a absence grafických konfigurátorů se zjednodušuje principy spouštění služeb, který jsou umístěny v /etc/rc.d/. Nakonec časem ukážu, jak si vytvořit vlastní /etc i s konfigurákama. Samozřejmě s nějakou extra vlastností.

  3. Možnost zaexperimentovat s kompilací jádra a generování jaderných modulů.

  4. Síla linuxu je v příkazovém řádku, takže se Slaxem máme možnost si ten příkazový řádek vychutnat.

  5. Grafika je taky k dispozici.

Prostě ideální distribuci pro experimenty. Není moc složitý, ale zase není až moc primitivní.

Hlavní stránka